Norma ANSI FL 1-2009

Společnost Fenixlight od roku 2010 u všech nových modelů uvádí parametry v souladu s americkým standardem ANSI/NEMA FL 1-2009 . Upřesňuje se tak informování zákazníků a usnadňuje orientace v nabídce různých výrobců, kteří také uvádějí parametry svítidel dle standardu ANSI/NEMA FL 1. Fenix ​​je jedním z prvních  neamerických výrobců LED svítidel, který se rozhodl dobrovolně dodržovat tuto normu. Dalšími výrobci používajícími tento standard jsou například: Streamlight, Maglite, Surefire, Energizer, Duracell, Black Diamond, Princeton a další.

Podle standardu ANSI / NEMA FL 1 se měří tyto parametry:

• Světelný tok (lumeny)
• Intenzita světelného kužele (kandela) a dosvit
• Délka provozu na baterie
• Nárazuvzdornost
• Odolnost vůči vodě

Podmínky měření

Podmínky měření Parametry svítidel a čelovek se měří v laboratoři s plně nabitými bateriemi v prostředí s teplotou vzduchu +21 °C (±3 °C) a vlhkostí 50-80%. Za jiných pracovních podmínek se mohou jejich parametry lišit.

Rozdíly v udávaném světelném toku:

U starých modelů svítidel vyráběných do roku 2010 (například Fenix ​​L2D) byl světelný tok spočítán podle specifikací poskytovaných výrobcem LED. U každé svítilny však dochází k určitým ztrátám na optické soustavě a výkon LED ovlivňuje i její zahřátí. Proto byl například spočítán světelný tok svítidla Fenix ​​L2D 180 lumenů, ale naměřený světelný tok dle normy ANSI FL 1 je cca 130 lumenů. Dříve udávané spočítané hodnoty se proto oproti hodnotám měřeným podle normy ANSI FL 1 mohou lišit až o cca 30%. Na to je třeba myslet i při porovnávání parametrů se světly od výrobců, kteří normu ANSI FL 1 nepoužívají a tedy mohou uvádět čísla io více než 30% vyšší, než jsou hodnoty změřené v reálném provozu podle normy ANSI.

Standardizované ikonky pro svítidla s parametry naměřenými podle ANSI / NEMA FL1:

	Světelný tok ( lumeny ) uvádí celkové množství světla produkované svítidlem. Měří se v profesionálním kalibrovaném kulovém integrátoru. Hodnota se odečítá v intervalu mezi 30 - 120 sekundami po zapnutí svítilny.
	Ve vzdálenosti 2, 10 a 30 metrů se kalibrovaným luxmetrem změří hodnota osvětlení v nejintenzivnější části světelného kužele (obvykle střed). Z této hodnoty se pak spočítá intenzita světelného kužele, která se uvádí v kandelách (cd, candela ).
	Dosvit se uvádí jako vzdálenost, ve které klesne intenzita osvětlení svítidla na hodnotu 0,25 luxu . To je přibližně intenzita osvětlení, kterou vytváří Měsíc v úplňku za jasné oblohy. Hodnota se odečítá v intervalu mezi 30 - 120 sekundami po zapnutí svítilny.
	Doba výdže na baterie je udávána jako doba, do kdy světelný výkon klesne na 10% počáteční hodnoty změřené 30 sekund po zapnutí.
	Nárazuvzdornost udává minimální výšku pádu na tvrdý povrch (například beton), při kterém nedojde k poškození svítilny. Tělo svítidla nesmí vykazovat žádné praskliny a musí být plně funkční. Minimální výška pádu pro test je 1 metr.
	Norma ANSI FL 1 rozeznává tyto druhy odolnosti vůči vodě: Odolnost vůči stříkající vodě (IPX4) a odolnost vůči silně stříkající vodě (IPX6) Odolnost vůči krátkodobému ponoření do vody (IPX7)

Svítilny Fenix a ATEX certifikace pro zařízení do výbušného prostředí

Součástí naší nabídky jsou i ATEX svítilny Fenix WF05E, Fenix WF11E, Fenix WF30RE do výbušného prostředí. Jak rozumět ATEX certifikaci je popsáno v následujícím článku.

Cílem evropské směrnice 94/9/ES (dále zvané ATEX) je sjednotit značení a umožnit volný pohyb zařízení pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, po území EU. Směrnice stanovuje základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost zařízení určená pro použití ve výbušném prostředí. Výrobky jsou značeny kódem, který se skládá z následujících částí:

Skupiny zařízení:

Směrnice rozděluje zařízení do dvou skupin. Skupina zařízení I zahrnuje zařízení určená pro použití v podzemních částech dolů a v částech instalací na povrchu dolů, které mohou být ohroženy důlním plynem a/nebo hořlavým prachem. Skupina zařízení II zahrnuje zařízení určená pro použití v ostatních místech, která mohou být ohrožena výbušnou atmosférou tvořenou směsí vzduchu s plyny či prachem. Tyto skupiny jsou dále rozděleny do kategorií.

Kategorie v rámci příslušné skupiny:

Skupina zařízení I se dále dělí na kategorie M1 a M2.

U výrobků Kategorie M1 se vyžaduje, aby zůstaly funkční z bezpečnostních důvodů v přítomnosti výbušné atmosféry a vyznačují se komplexními prostředky ochrany proti výbuchu že:

• V případě poruchy jednoho z použitých prostředků je zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti alespoň jedním dalším nezávislým prostředkem ochrany.
• Nebo v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti.

U výrobků Kategorie M2 se počítá s tím, že budou v případě vzniku výbušné atmosféry vypnuty. Přesto se však předpokládá, že výbušná atmosféra může během provozu zařízení kategorie M2 vzniknout. Proto ochranná opatření pro výrobky této kategorie zajišťují dostatečnou úroveň ochrany při normálním provozu a navíc pro případ těžkých provozních podmínek vznikajících zejména hrubým zacházením a změnami okolního prostředí. To zahrnuje i požadavek zajistit u zařízení dostatečnou úroveň bezpečnosti i v případě provozních poruch nebo v nebezpečných provozních podmínkách, které je nutno normálně vzít v úvahu.

Skupina zařízení II se dále dělí na kategorie 1, 2 a 3.

Zařízení kategorie 1 jsou určena pro použítí v zóně 0 a zóně 20:

• Zóna 0 - Prostory, ve kterých je vznik výbušné atmosféry, vytvořené směsí vzduchu s plyny, parami nebo mlhami velmi pravděpodobný a výbušná směs je přítomna trvale, po dlouhou dobu nebo často (celkem více než 1000 hodin ročně).
• Zóna 20 - Prostory, ve kterých je vznik výbušné atmosféry vytvořené prachovzdušnou směsí velmi pravděpodobný a výbušná směs je přítomna trvale, po dlouhou dobu nebo často (celkem více než 1000 hodin ročně).

Zařízení kategorie 2 jsou určena pro použítí v zóně 1 a zóně 21:

• Zóna 1 - Prostory, ve kterých je vznik výbušné atmosféry, vytvořené směsí vzduchu s plyny, parami nebo mlhami pravděpodobný (celkem 10 - 1000 hodin ročně).
• Zóna 21 - Prostory, ve kterých je vznik výbušné atmosféry vytvořené prachovzdušnou směsí pravděpodobný (celkem 10 - 1000 hodin ročně).

Zařízení kategorie 3 jsou určena pro použítí v zóně 2 a zóně 22:

• Zóna 2 - Prostory, ve kterých je vznik výbušné atmosféry, vytvořené směsí vzduchu s plyny, parami nebo mlhami nepravděpodobný a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze zřídka a pouze po krátké časové období (celkem méně než 10 hodin ročně).
• Zóna 22 - Prostory, ve kterých je vznik výbušné atmosféry vytvořené prachovzdušnou směsí nepravděpodobný a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze zřídka a pouze po krátké časové období (celkem méně než 10 hodin ročně).

Typy výbušné atmosféry:

G - Výbušná atmosféra vytvořená směsí vzduchu s plyny, parami nebo mlhami.
D - Výbušná atmosféra vytvořená prachovzdušnou směsí.

Typ ochrany

Ex ia - ochrana jiskrovou bezpečností pro atmosféru typu G dle normy EN 60079-11. Vhodné pro použití v zóně 0, 1 a 2.
Ex iaD - ochrana jiskrovou bezpečností pro atmosféru typu D dle normy EN 61241-11. Vhodné pro použití v zóně 20, 21 a 22.
Ex Ib - ochrana jiskrovou bezpečností pro atmosféru typu G dle normy EN 60079-11. Vhodné pro použití v zóně 1 a 2.
Ex ibD - ochrana jiskrovou bezpečností pro atmosféru typu D dle normy EN 61241-11. Vhodné pro použití v zóně 21 a 22.
Ex e - zajištěné provedení pro atmosféru typu G dle normy EN 60079-7. Vhodné pro použití v zóně 1 a 2.
Ex nA - ochrana typu n pro atmosféru typu G dle normy EN 60079-15. Vhodné pro použití v zóně 2.

Skupina plynů:

IIA - zařízení testovaná pro použití v atmosféře s výskytem acetonu, ethanolu, propanu, butanu, benzenu, amoniaku, toluenu a plynů stejně nebezpečných.
IIB - zařízení testovaná pro použití v atmosféře s výskytem formaldehydu, etheru, dibutyletheru, etylenu, MEK, THF, plynů stejně nebezpečných a plynů ze skupiny IIA.
IIC - zařízení testovaná pro použití v atmosféře s výskytem vodíku, acetylenu, plynů stejně nebezpečných a plynů ze skupin IIA, IIB.

Značení max. povrchové teploty pro zařízení certifikovaná do atmosféry typu G:

T6 - maximální povrchová teplota zařízení 85°C
T5 - maximální povrchová teplota zařízení 100°C
T4 - maximální povrchová teplota zařízení 135°C
T3 - maximální povrchová teplota zařízení 200°C
T2 - maximální povrchová teplota zařízení 300°C
T1 - maximální povrchová teplota zařízení 450°C

Značení max. povrchové teploty pro zařízení certifikovaná do atmosféry typu D:

81°C - maximální povrchová teplota zařízení 81°C, vždy je udána konkrétní hodnota.

Odolnost vůči vodě a prachu pro zařízení certifikovaná do atmosféry typu D:

IP54 - chráněno proti vniknutí prachu a ostřikování proudy vody.
IP68 - zcela prachotěsné a vodotěsné při trvalém ponoření do vody.